Všichni jsme stejní i odlišní zároveň

Autor: Petr

Něco na Úvod

Zdravím a vítám vás u nového článku. Sliboval jsem vám ho už v Plánu na Vánoce a Nový rok, takže je tady. Dnes se nebudeme nic učit ani měnit. Dnes stačí článek přečíst a zamyslet se nad ním. Mimochodem, tohle je ta „nudná“ filosofie (aspoň z části). Věřím, že se vám tenhle odpočinkový styl psaní bude líbit - pojďme se na to teda vrhnout.

Co mě k myšlence přivedlo

Nedávno jsem takhle jel vlakem a shodou okolností jsem seděl sám, takže jsem měl možnost čas využít na přemýšlení. Podíval jsem na lidi kolem mě, vzpomněl jsem si i na ostatní, co znám a napadla mě myšlenka „Všichni jsme úplně jiní než ostatní“. Na tomhle se asi všichni shodneme. Co mě však napadlo později, když jsem si s myšlenko pohrával bylo, že „Všichni jsme vlastně v podstatě naprosto stejní“. Tento rozpor, kdy se obě strany zdají pravdivé a přesto si odporují, mě donutil se nad problematikou trochu více zamyslet do hloubky. A dnes se vám pokusím prezentovat, na jakou hypotézu jsem došel. Ještě bych rád upozornil, že nejsem vědec - vše, co zde napíšu vyšlo z mojí hlavy a nikde jsem se neinspiroval.

Rozdíl tělo vs. mysl

Pochopením a přijetím toho, že každý člověk se skládá z těla a (s ním propojené duše/mysl) se dostáváme k jádru hypotézy. Naše tělo nám umožňuje cokoliv, co dnes a denně děláme. Jsme schopni přemýšlet, pohybovat se, vytvářet i bránit se. Mysl je tady však od toho, aby nás spojovala se světem. Protože pouze pomocí mysli jsme schopni poznat krásu a sílu světa. Tam vznikají všechny naše hluboké nápady i přemýšlení. Také náš charakter byl vybudován na základě vývoje naše „vnitřku“ a ne vnějšího těla. Také všechny pozitivní pocity (láska, štěstí, krása, atd.) jsou, chtě nechtě, propojené s myslí.

V nadpisu jsem sice napsal „tělo vs. mysl“, ale to vůbec není myšleno, že by si navzájem odporovaly. Právě naopak. Tělo a mysl jsou naprosto propojeni a pracují ve skupině. Občas máme pocit, že jedno nebo druhé přebírá kontrolu nad našim fungování, ale to je jen pohled z naší strany.

Řešení

Řešení celé hypotézy je tedy už jistě jasné. Všichni jsme stejní, protože máme jednotné tělo, které sice můžeme trénovat, ale v podstatě ho moc nezměníme - proto dokážeme naprosto cokoliv, co dokázal někdo jiný, už z logiky věci.

Naproti tomu jsme však všichni jedineční, protože každý má univerzální mysl, proto máme jiné pojetí pocitů a emocí než jiní. Toto byla moje interpretace tohohle rozporu. Jak to využít zatím nevím, ale přišlo mi, že samotné uvědomění je velice zajímavé.

Na závěr

Děkuji, že jste se dočetli až zde. Věřím, že vám článek cosi přinesl a možná i pomohl pochopit. Opět budu rád za jakoukoliv odezvu, protože tohle je dobré  téma k diskuzi, nad kterým se dá ještě mnoho promyslet. Přeji vám pohodový den a těším se na vás u dalšího článku.